JednoDuse kolaz web s pohledem.png

Existuje mnoho různých stylů a přístupů v józe, které jsou vlastně takové různě napsané mapy, směřující ke stejnému cíli, k celistvosti a spojení. Každý z nás potřebuje v různém čase různé mapy. Jejich výběr může být jednoduchý, když uznáme své vlastní vedení.  Stejně jako intuice k nám přichází jakoby samo, v reakci na naše otázky nebo záměr. Doprovází jej jakési vnitřní vzrušení, naplnění a nadšení, které může být narušené jen našimi vlastními myšlenkami, návyky a posuzováním.

Síla záměru

Jednoduchost nám může být pomocníkem nebo ukazatelem na naší jógové cestě. Učíme se ptát na svůj záměr, jednoduše, bez složitých kudrlinek… Proč chci cvičit jógu jako fyzické cvičení? Zajímá mě propojení a souvislosti nad rámec fyzického těla?  Nechme přijít odpověď z hloubi svého já – jedno-duše. A pak se vydejme na jógové dobrodružství. Co na tom, že se nám za chvíli ten náš směr pozmění. Budeme se držet svého kompasu a ten nás povede jasně. A jednoduše :-). 

tělo
mysl
duše
duch

Jóga pokrývá celé spektrum naší existence. Záleží na nás samotných, do jakých hloubek se chceme vydat a co pro nás a naše současné životy znamená celistvost a pravda.

JÁ jednoduše koláž ROTACE.png
tělo

Jóga je často spojována s fyzickou praxí nebo s relaxací a odpočinkem. Obojí se v józe vždy vyskytovalo, otázkou je, jak velkou roli to hrálo v původním záměru a jak velkou roli to hraje v záměru našem vlastním. I když je to ten hlavní a někdy jen ten jediný záměr, uznejme ho. (Koneckonců každá cesta někde začíná.)  Jako výchozí bod nám slouží jasné pojmenování, kde jsme a kam směřujeme: „Je mým záměrem fyzický pohyb jako prostředek ke zdravému tělu, silnému, pružnému a průchodnému…?“ „Chci harmonizovat pohyb a zátěž s potřebným zastavením a regenerací? “  „Je pro mě pohyb zároveň nástrojem  spojení? “ a  „Jsem ochoten převzít zodpovědnost a vést své tělo takovou cestou, kterou budu vnímat jako nosnou sám pro sebe?“

Když dokážeme jasně a jednoduše pojmenovat svůj záměr, můžeme jej pak dál rozkouskovat do menších kroků, abychom se necítili zavaleni a mohli jít svým směrem krok za krokem, připraveni reagovat na své prožívání.

Jedním z možných rozdělení na jednodušší a jednotlivé je ve fyzické praxi využití principů funkčního pohybu.  Ukazuje nám, jak oddělit pohyby jednotlivých částí a aktivovat je, rozvíjet je postupně a zároveň spojovat pohyb se svou plnou pozorností a vnímáním. Později ,když se spojí do komplexnějších pohybů, můžeme je ovládat i zažívat v jiném světle a vnímat propojenost a funkčnost těla jako celku.

Samy o sobě by byly pozice bez kvality plného vnímání jen prázdné formy.  (A když je našim jediným cílem se do jejich tvaru vměstnat, spíše ze spojení se sebou naopak vystoupíme ) Lze je přitom využít k plnějšímu prožití  spolupráce jednotlivých částí těla, použít je jako ukazatele své mobility, funkčnosti a přirozeného plynutí. Využít je jako prostředky pro péči o tělo namísto abychom díky nim jen rozvíjeli úsilí o dokonalost provedení. Poté nám mohou sloužit tak, ,jak jóga učí - k

pohyb
ásany - pozice
mysl srdce duch

Jóga jako cesta k celistvosti pracuje s více úrovněmi vědomí, více vrstvami našich těl. Toto poznání se objevuje v různých podobách i v jiných kulturách a s každým může rezonovat jiný pohled a jiné pojmenování, v závislosti na jeho záměru, víře či toužené hloubce poznání. Většinově pochopitelné a do praxe dobře přenositelné je i pro mne rozdělení do čtyř úrovní: tělo, mysl, duše, duch. Fyzická praxe, jemnější práce s myslí, napojení na lásku a laskavost srdce, přijetí univerzální síly stvoření a existence vědomí, propojení se svým životním záměrem. I zde věřím, že bychom měli respektovat své výchozí místo  a vybírat si takové prostředky, techniky a informace, které sami vnitřně přijímáme a které nám slouží.

Z mého pohledu je tou největší niternou prací a osobním seznamováním s těmito rovinami samotné rozvíjení naší vnímavosti. Nejprve k tělu, pak i ke svému dechu, svým pocitům, k zachycování myšlenek a postojů, vzorců, které nás někdy ovládají, aniž bychom si všimli.  Na lekcích se snažím vytvářet prostor pro tyto prožitky, využívat technik všímavosti (mindfulness) a přinášet podněty k jednoduché každodenní kontemplaci. Vyhledávat pauzy a zastavení, nejen k odpočinku těla, ale i proto, aby se náš život rozšířil a my si zvědomovali i své vnitřní prostředí.

 

Díky rozvíjení vnímavosti a obnovování našeho vnitřního napojení začínáme být vnímavější nejen ke svým potřebám a naplnění, ale zároveň nás začíná zajímat naše role a zapojení ve světě. Když se ptáme na své poslání, když začínáme objevovat své dary a vlohy a jejich využití pro blaho a rozvoj všech, vstupujeme do spojení s nejvyšším principem ducha. Začínáme nahlížet na spolupráci s životem a naše jedinečné místo ve světě, které můžeme vědomě zaujmout. Můžeme začít vnímat svá omezení, která jsme si vytvořili svými zafixovanými úhly pohledu, zvyky a potřebami a můžeme pomalu nastoupit cestu seberealizace skrze pochopení, soucit a důvěru.

vnímavost
dharma - náš vyšší záměr a naplnění

„Nezáleží na tom, co v životě děláme. Záleží pouze na tom,

jak to děláme a a s jakým záměrem.

 

                                                                                                                           —  Richard Rudd-